Archiv rubriky: Životní styl

Posíleným sebeovládáním proti vzteku

Za tuto silnou emoci může náš mozek. Ten je v podstatě naprogramován takovým způsobem, aby nás emoce ovlivňovaly. Nicméně i tady platí, že všeho moc škodí. A proto náš mozek zároveň obsahuje i hmotu, která pomáhá vyvažovat emoční stavy a brzdit jejich opakování. 
cvičení sebeovládání

Vztek je silnou emocí, která dokáže zatřást s celým organismem. Při naražení na překážku, ať už je to třeba zlomený podpatek nebo neurvalý nakupující v obchodě, se uprostřed mozku v buňkách zvaných amygdala zrodí vztek. Podnět vyvolaný překážkou mnohem rychleji dorazí do emoční amygdaly, než do rozumových okruhů. Podrážděná amygdala začne reagovat. V tuto chvíli přicházejí na řadu patřičná slova a může dojít i na rány. Zároveň informace o překážce již dorazila do rozumového a sebeovládacího centra v prefrontální kůře, která funguje jako jakási protiváha proti těmto syrovým silným emocím. Zda zvítězí emoční amygdala či rozumové centrum záleží na tom, v jaké situaci jsou naše rozumové a sebeovládací centra. Pokud jsou v dobré kondici, dokážeme svůj vztek ovládat, lze překážku vyřešit civilizovaným způsobem. Pokud stav rozumových centrem pokulhává, vztek s námi cloumá a není v naší moci jej nějak zásadně ovlivnit.
Řešením je prefrontální kůru cvičit a posílit. Prvním a zásadním krokem je naučit se soustředit. Cvičení jsou jednoduchá. Zkusme v klidu sledovat svůj dech. Nádech a výdech. Sledovat dech alespoň minutu, lépe dvě, tři. Z počátku vám budou myšlenky odbíhat. Cvičením se soustředění spraví.
dvě ruce

Další z možných cvičení je se zavřenými oči, kdy se postupně zaměříme na každý prst naší ruky. Sleduje pocity v něm. Zda se něčeho dotýká, jaká je teplota, bolest…. Takto si projdeme všechny prsty.
Touto zaměřenou pozorností dochází k posilování sebeovládaní. Avšak než dokážeme ovládat silné emoce, jako je vztek, strach, úzkost či sebelítost, musíme „absolvovat“ několik těchto cvičení. Posílené sebeovládání nám pomůže civilizovaněji ovládat své, byť přirozené, emoce a snáze dosahovat prospěšných cílů.

Pečujme o své oči

Lidské oko je velmi choulostivý orgán, bez kterého se jen těžko obejdeme. Proto bychom měli dělat vše pro to, abychom si své oči šetřili. Mnoho z nás si ani neuvědomuje, co všechno bychom měli  pro své oči dělat a co si hlídat, abychom svému zraku neškodili. Na co si dát pozor?
modrá a zelená duhovka
Co by chtěli naše oči
1/ základní oční vyšetření
Alespoň 1x za 2 roky nebo při jakýchkoliv potížích bychom měli využít služby odborného očního lékaře, který nám zkontroluje zrak. Posoudí, zda není třeba zrak korigovat dioptrickými brýlemi nebo zda není naše oko nemocné zánětem či jiným problémem. Předejdeme tak větším zrakovým komplikacím a naše práce byude rázem radostnější.

2/ úprava osvětlení v místnosti
Dbáme na klima místnosti, udržujeme přirozenou vlhkost prostředí zvlhčovačem. Vyhýbáme se světlým stěnám a pracovnímu sezení proti prudkému oslnění. Například okno si mírně zatemníme, aby nás neoslňovalo slunce zvenku. K tomu jsou ideální žaluzie, které můžeme natáčet, a tak si regulovat jas světla. Dbáme i na lampičky a jejich správné umístění.
hvězdička v oku
3/ oční cviky
Každých 20 minut je vhodné se na 20 vteřin podívat do větší vzdálenosti a tak si ulevit. Zadíváme se do stran, nahoru a dolů. Tím si oko zacvičí a zbaví se soustředěné jedné polohy, která v dlouhodobém horizontu oku škodí. I my pocítíme úlevu.

3/ přestávky v práci
Při přestávce je vhodné dopřát si procházku po místnosti a zadívat se například do přirozené zeleně, jako je tráva, stromy atd.

4/ zvlhčování očí
Pokud vám oční lékař sdělí, že vaše oko je suché, neznamená to, že jde o chorobu. Je však vhodné takovému oku pomoci vkapáváním umělých slz, které zakoupíme v lékárně. Pomohou tak oku v jeho funkci a nás zbaví nepříjemných projevů, které obtěžují.

5/ kontaktní čočky
Kontaktní čočky zlepšují vzhled většiny jejich nositelů, nejsou ale vždy pro oko prospěšné, zejména při dlouhodobém nošení. Proto při práci s počítačem je vhodnější používat dioptrické brýle, které nevysušují rohovku jako kontaktní čočky.

Oslavme každý alespoň stovku

Každý by chtěl žít co nejdéle, každý by chtěl být co nejdéle zdravý.
Ale jak na to?Důležité je jistě začít včas, protože zde se snad nejvíc projeví to známé rčení – Pozděbycha honiti.Pokud žil někdo v mládí opravdu nezřízeným životem, jeho tělo mu to v pozdějším věku určitě vrátí. Vysvětlujte ale mladému člověku, že každodenní flámování rozhodnějeho těluneprospívá.A přitom právě u nás bychom měli šanci na dlouhověkost.
senioři na dovolené
Co k ní přispívá?
          Především zdravý životní styl, jehož základem je dobrá vyvážená strava.       
               To přeci není v naší zemi problém.
          Dobrá infrastruktura. Oproti zemím tzv. třetího světa máme jistě pitnou    
                vodu bez nebezpečných bakterií.
          Životní prostředí. Myslím, že už se u nás v tomto směru už mnohé  
                 pohnulo tím správným směrem.
          V určitém smyslu napomáhá vysokému věkovému průměru i nízká 
                 kriminalita.  A pochopitelně je naprosto nezbytné, aby země nebyla 
                 ve stavu válečném.
senioři na projížďce
Když to vše shrneme, je náš stát tím pravým místem pro stoleté čiperné důchodce, kteří se ještě zdaleka nechystají. Pravda, v první desítce zemí, které se vyznačují dlouhověkostí nejsme, ale to se přeci může změnit.


Zde už nežijí jen lvi

Rozhodně máme větší šanci, nežli některé země Afriky a Asie, kde je
   – k vodě několik kilometrů daleko a o kvalitě by se dalo polemizovat, 
   – zdravotnictví je na úrovni středověku,
   – strava je v lepším případě alespoň špatná
   – a válečné šarvátky jsou na denním pořádku.

Kdy už konečně dostane svět rozum a začne se zabývat každým jedním člověkem. Vždyť přeci každý má právo na zdravý, spokojený a dlouhý život. Například v Mosambiku je průměrná délka života necelých čtyřicet let.
A rozhodně to není tím, že by jeho obyvatelé vysedávali do noci po barech.  
                           Nejprve je potřeba uzdravit svět.