Před vznikem peněž spočíval veškerý obchod ve výměně, takzvaný směnný obchod označoval výměnu komodit stejné hodnoty. Za předchůdce nám známých peněz můžeme považovat drahé kovy jako je zlato a stříbro, které zastávali podobnou funkci. Pro usnadnění pohybu zboží bylo dáno vzniku peněz. Tímto činem byl samotný akt obchodu rozdělen do dvou částí, tedy na prodej a nákup. Zlato si přesto zachovalo výhradní pozici na poli finančnictví dodnes. Klasické měny jsou podloženy zlatem.
kovové peníze eu.jpg
Po dlouhá staletí byly známy jenmince, z těch nejstarších jsou to například řecké drachmy. Původně byla hodnota mince stejná jako hodnota kovu potřebného pro její výrobu, později tomu bylo naopak, dnes se mince nevyrábí ze zlata, a tudíž je jejich výrobní cena častokrát mnohem menší než jejich daná hodnota. Díky postupné inflaci se mění hodnota peněz a ceny stoupají, proto určité mince ztrácejí svůj smysl. Jen v průběhu posledních pár desetiletí jsme u české koruny byli svědky zrušení výroby dvou jednotek platidla. Jedním z nich byly papírové padesátikoruny. Platnost těchto narůžovělých bankovek s vyobrazením sv. Anežky české byla ukončena v roce 2011. Stejně tak byly z oběhu před několika lety staženy padesátihalíře.
Historie papírových peněz sahá až do 9. století našeho letopočtu.Bankovky se začali používat v Číně a postupně si našli svou cestu do zemí celého světa. Kovové mince totiž brzy přestali stačit a bylo třeba vymyslet nový druh platidla s vyšší hodnotou a lépe skladovatelný. Přední banky je pak začínají vydávat během 17. století. Dnes už jsou bankovky opatřeny všemožnými ochrannými prvky, nesou na sobě důležité symboly státu či vypodobení významných osobností. Některé přímořské státy, jako je například Austrálie, zavedli výrobu bankovek z plastu, aby zajistili jejich voděodolnost.
jednodolarové bankovky.jpg
V Anglii zase není výjimkou použít bankovku, která byla popsána jejím předešlým majitelem, můžete tak zaplatit třeba desetilibrovou bankovkou s různými črty či poznámkami.
V pozdějších letech k formám platidel přibyly cenné papíry a v neposlední řadě i kryptoměny. Po rozmachu platebních a debetních karet je také stále méně časté placení hotovostí. Někteří odborníci se proto domnívají, že peníze, jak je známe, mohou být za sto let k vidění jen za vitrínou v muzeu.