Jako hlemýžď

Jako hlemýžď

Myšlenka, nosit si sebou vlastní obydlí, není vynález člověka, ani jeho prvních prapředků. V živočišné říši je nesčíslné množství příkladů živočichů, kteří si sebou nosí svoje obydlí. Někdo by mohl namítat, že různí ulitnatci si nenosí bydlení, ale, že je to jejich ochranná schránka. Jistě. Co jsou to ale stany, jurty, nebo nakonec i karavany, nebo mobilní domy ? Ochrana před nepřízní počasí, ochrana před nebezpečími, vlastní zázemí, kde je nám prostě dobře.

Hlemýžď neutíká

Jistě, že hlemýžď neutíká. Koneckonců nemá nohy, že? Pokud někdo namítne, že něco jiného je mít krunýř, ulitu, svoje „obydlí“ pevně na sobě a něco jiného moci kdykoliv z něj odejít, pak je to jistě pravda. I tak ale je v přírodě nesčetně živočichů, kteří svoje obydlí „mění“. Nejčastěji kvůli růstu. Ale zmiňme například kraby poustevníky. Nemění „svůj“ krunýř, ale mění občas regulérní „barák“, který si jinak opravdu nosí sebou.